Electric Light Orchestra
Part II


Diskografie | Galerie | FOTO

Electric Light Orchestra Part II

Bev Bevan Předchůdce ELO Part II, The Electric Light Orchestra, sklízel velké úspěchy v 70. a 80. letech s velkolepou řadou singlů a alb a zaslouženou úctu jako jedna z nejvelkolepějších skupin v živých vystoupeních. Doprovázeno hrstkou živých koncertů na stadionech vyšlo v roce 1986 poslední album, po jehož vydání se zakládající člen ELO Jeff Lynne rozhodl plně se koncentrovat na sólovou práci, zanechávaje za sebou dědictví svých supersongů. Vývoj rockové hudby šel dál, ale legenda ELO zůstávala zářící po celé další období "klidu" této skupiny, mezitím co jednotliví členové sledovali odděleně různé projekty.

V roce 1988 Bev Bevan shledal, že nastal ten pravý čas pokusit se znovu zažehnout zvolna dohasínající záři ELO. Strávil téměř tři roky času legalizováním stavu věci. Nejprve totiž musel požádat Jeffa Lynna o souhlas použít název ELO, protože na toto jméno měli oba stejná práva, každý 50%, od doby, kdy skupinu opustil Roy Wood v roce 1972. Bev k tomu řekl:
"Jeff nesouhlasil a nepřesvědčil jsem ho, aby pokračoval s ELO, takže jediná možnost byla zformovat novou kapelu a nazvat ji ELO Part II. To jsme také udělali, ovšem poté, co moji a Jeffovi právníci uzavřeli dohodu, která stála rok času a několik tun papíru. Jeff na základě této smlouvy dostal podíl ve výši 50% peněžního výnosu prvních dvou alb nové skupiny. Každý ovšem věděl, že nová skupina je bez něho." Bev Bevan

Jinými slovy: Soubor Electric Light Orchestra existoval tedy dál, i když nevystupoval živě, ani nepořádal turné (konec konců důkazem je vydání alba "Zoom" skupiny ELO, kterou reprezentoval pouze Jeff Lyne sám snad s jediným věrným Richardem Tandy). ELO Part II tedy není přímým pokračování ELO, to prostě nešlo.

Phil Bates Současně začal hledat příznivce pro tento záměr. Vedle zpěváků a hudebníků Neila Lockwooda a Pete Haycocka se na naléhání Beva zapojil se svým pěveckým talentem a schpností psát písně newyorčan Eric Troyer. Připojili se rovněž "staří známí" z ELO Kelly Groucutt, Mik Kaminski, Louis Clark a Hugh McDowell a vytvořili originální obsazení nové skupiny - Electric Light Orchestra Part II. Hugh McDowell po čase odstoupil a ke skupině se připojil Phil Bates. Ten však v lednu 1999 ELO Part II opustil, když skončil své smluvní závazky. Po konkurzu, konaném v prosinci 1998, "mohli členové ELO Part II s potěšením oznámit, že s připojením ke skupině ELO Part II souhlasil pan Parthenon Huxley z Los Angeles". Zkoušky nové show s Parthenonem začaly v lednu 1999 a první vystoupení s novou sestavou hráčů se uskutečnilo v Uruguayi na konci února 1999.

 


Nová kapitola: The Orchestra

Na sklonku roku 1999 pak zastihla všechny příznivce a fandy skupiny Electric Light Orchestra Part II zpráva, že po dovršení svých 55 let a po naplnění 48leté hudební kariéry odchází z kapely a snad i z hodební scény jedna z ústředních postav ELO - Bev Bevan. A tak se ke skupině pro nové tisíciletí připojuje nový bubeník Gordon Townsend (stejně jako Perth Huxley američan a přítel Erica).
Skupina má nyní jako členy tři američany a mění své jméno na "O R C H E S T R A" ! Skupina Electric Light Orchestra Part II de facto přestává dál existovat!


Sestava "ORCHESTRA" na přelomu tisíciletí:
Kelly Groucutt, Louis Clark, Eric Troyer, Parth Huxley, Gordon Townsend a Mik Kaminski


První a zatím v České republice jediný živý koncert skupiny Electric Light Orchestra - ELO Part II se konal v Praze 25. října 1995 v Paláci kultury. Koncert ve vyprodaném sále nesl název MOMENT OF TRUTH podle posledního alba v té době. Většina skladeb představovala ale starší slavné hity - např. Telephone Line, Rock and Roll is King, Don't Bring Me Down, nesmrtelný Roll Over Beethoven a další.
Osobně se svým příznivcům představili Bev Bevan, Kelly Groucutt, Louis Clark, Eric Troyer, Phil Bates a Mik Kaminski se svými "blue violin".


       

Své prvé studiové album ELO Part II mohli natočit a vydat na jaře 1991 (producent Jeff Glixman). ELO Part II Album s názvem "ELO Part II" bylo mixáží starého i nového, odrážející v jednotlivých skladbách jak zvuk smyčců svých předchůdců, tak i tvrdší, rockový zvuk dominujících kytar.

V čase, kdy světová pozornost byla upřena na vztahy Východu a Západu, skupina obrátila svou pozornost na východní státy, které spěly pomalu k reformám v rámci "glasnosti". Následovala návštěva Beva Bevana a Louise Clarka do Ruska dojednat pokus o turné do Velké Británie, na němž by účinkoval Moskevský symfonický orchestr spolu s ELO Part II. Moscow Live Ve spolupráci s vedoucím Moskevského symfonického orchestru Konstantinem Krimičem uspořádali ELO Part II velkou show (živé album "ELO's Greatest Hits Live", 1992 - producent Jeff Glixman), při které vsadili na produkci svých rockových skladeb při osmičlenném obsazení skupiny a zdůraznění práva Moskevského symfonického orchestru provést oblíbené skladby z oblasti klasiky dle vlastního výběru.

Následující rok se Bev rozhodl uspořádat světové turné. ELO Part II navštívili Evropu a Ameriku, když předtím projeli celou Británii s výběrem míst pro koncerty, zejména kde byli populární mezi fanoušky. Další změna v obsazení znamenala upravení počtu členů skupiny na šest příchodem Phila Batese, zpěváka a kytaristy. V tomto složení ELO Part II úspěšně procestovali Německo, Britanii, Spojené Státy, Skandinávii a Polsko, kde nashromáždili mnoho poznatků a zkušeností při společné hře ve výborném duchu a soudržnosti.

Triumf ELO Part II připravil cestu pro novou nahrávací smlouvu a všichni ihned v plném nasazení pracovali na kompletaci svého Moment Of Truth monumentálního alba "Moment Of Truth" (1994) s vysoce kultivovanou režií producenta Stephana Galfase. Pod jeho vedením bylo toto album naplněno energií jevištních představení a obsáhlo možnosti podporující individuální talent jednotlivých hráčů a realizující pravý směr ELO Part II jako orchestální rockové skupiny.

Během dvou velkolepých show v australském Sydney v březnu 1995 bylo natočeno zatím poslední živé dvoualbum základní řady One Night: Live in Australia (1996). Nejprve bylo vydáno v Německu, později stejná verze v USA (po dvou letech i v Australii). Producenty byli by Phil Bates a Chris Tsangarides.

   


Koncert v San Remu

   

Obsazení skupiny Electric Light Orchestra Patr II v letech 1991 - 1999:
First Line-up (1991):
Second Line-up (1992):

Third Line-up (1994):
Fourth Line-up (1998-1999):
Bev Bevan, Eric Troyer, Mik Kaminski, Pete Haycock, Neil Lockwood
Bev Bevan, Eric Troyer, Mik Kaminski, Kelly Groucutt, Louis Clark,
Hugh McDowell, Pete Haycock, Neil Lockwood
Bev Bevan, Eric Troyer, Mik Kaminski, Kelly Groucutt, Louis Clark, Phil Bates
Bev Bevan, Eric Troyer, Mik Kaminski, Kelly Groucutt, Louis Clark, Parthanon Huxley
Obsazení skupiny ORCHESTRA v roce 2000:
Line-Up (2000 - ): Kelly Groucutt, Eric Troyer, Mik Kaminiski, Louis Clark, Parthanon Huxley, Gordon Townsend

Kelly Groucutt Louis Clark Eric Troyer Parth Huxley Gordon Townsend Mik Kaminski

One Night in Australia  Koncert v Sydney


Home | Diskografie | Galerie | FOTO

Birmingham Main